Pravidla
Je září. Nový školní rok. Nové příležitosti, nové děti. Září se nese v duchu adaptace, přátelství a nastavování pravidel.
Letos mám poprvé třídu předškoláků, do této doby jsem byla u mladších dětí. Takže i pro mne září znamená mnoho nového. Budu se učit společně s dětmi a na to se těším. Nastavování pravidel jsem tedy nechala hlavně na nich. Děti jsem rozdělila do skupinek a dostaly ode mne prázdný papír. Na něm bylo pouze napsáno: Ve školce, na zahradě, v šatně. V týmu se pak domlouvaly, jaká pravidla si buď pamatují z loňských let, nebo někdo vymyslel úplně nová.
Co bylo pro děti největším zážitkem? S kolegyní jsme vymyslely, že dětem pravidla zahrajeme. Sedly jsme si k různým stolečkům, a když ve třídě byl největší rámus, začaly jsme po sobě křičet. Rámus pomalu ustával. Děti začaly po sobě a po nás pokukovat. Ve chvíli, kdy jsme se už honily okolo stolů a házely po sobě hračky, přišel smích. Na koberci, v kroužku jsme si poté o všem povídali. Před další scénkou jsme již děti upozornily, že přijde něco dalšího. To už některé z nich chtěly odejít ze třídy. Bylo jim to nepříjemné. Pro nás to bylo naprosto v pořádku a po scénce se zase vrátily zpátky.
Všechno co viděly, jsme zkoušeli v kroužku zhodnotit. Povídali jsme si i o tom, jaká pravidla oni porušují. A bylo opravdu zajímavé pozorovat, kdo se k čemu přiznal.
Video s ukázkou naleznete zde >>
Od té doby za mnou stále chodí pár dětí a ptá se, kdy jim zase něco zahrajeme. A víte co? Asi brzy, protože tohle nás fakt bavilo.
Markéta Eliášová,
učitelka MŠ da Vinci Dolní Břežany a autorka vzdělávacích materiálů.
Pravidla
Je září. Nový školní rok. Nové příležitosti, nové děti. Září se nese v duchu adaptace, přátelství a nastavování pravidel.
Letos mám poprvé třídu předškoláků, do této doby jsem byla u mladších dětí. Takže i pro mne září znamená mnoho nového. Budu se učit společně s dětmi a na to se těším. Nastavování pravidel jsem tedy nechala hlavně na nich. Děti jsem rozdělila do skupinek a dostaly ode mne prázdný papír. Na něm bylo pouze napsáno: Ve školce, na zahradě, v šatně. V týmu se pak domlouvaly, jaká pravidla si buď pamatují z loňských let, nebo někdo vymyslel úplně nová.
Co bylo pro děti největším zážitkem? S kolegyní jsme vymyslely, že dětem pravidla zahrajeme. Sedly jsme si k různým stolečkům, a když ve třídě byl největší rámus, začaly jsme po sobě křičet. Rámus pomalu ustával. Děti začaly po sobě a po nás pokukovat. Ve chvíli, kdy jsme se už honily okolo stolů a házely po sobě hračky, přišel smích. Na koberci, v kroužku jsme si poté o všem povídali. Před další scénkou jsme již děti upozornily, že přijde něco dalšího. To už některé z nich chtěly odejít ze třídy. Bylo jim to nepříjemné. Pro nás to bylo naprosto v pořádku a po scénce se zase vrátily zpátky.
Všechno co viděly, jsme zkoušeli v kroužku zhodnotit. Povídali jsme si i o tom, jaká pravidla oni porušují. A bylo opravdu zajímavé pozorovat, kdo se k čemu přiznal.
Video s ukázkou naleznete zde >>
Od té doby za mnou stále chodí pár dětí a ptá se, kdy jim zase něco zahrajeme. A víte co? Asi brzy, protože tohle nás fakt bavilo.
Markéta Eliášová,
učitelka MŠ da Vinci Dolní Břežany a autorka vzdělávacích materiálů.